Mimořádné okolnosti, co se za tímto výrazem skrývá a jak tyto okolnosti mohou vstoupit do případného nároku kompenzací.

Jaká je definice mimořádné okolnosti?

Dle definice evropské legislativy je mimořádnou okolností taková událost, kterou letecká společnost nemohla ovlivnit. Tato událost následně měla za důsledek ovlivnění plánovaného letu, primárně v podobě zpoždění odletu nebo příletu do cílového nebo tranzitního / přestupního letiště, nebo byl v důsledku dané okolnosti zrušen celý let nebo část cesty, která se skládá z více letů, případně měla za důsledek výměnu typu letadla s dopadem na kapacitu původního a nově přiděleného letadla. Dle definice evropského nařízení EC261 u takové události nenese letecký přepravce odpovědnost za případné zpoždění či zrušení letu a nemá povinnost jakkoliv kompenzovat dané ovlivnění letu.

Dle soudních judikatur v průběhu let platnosti daného nařízení pak dochází k upřesňování definic konkrétních mimořádných chování a jejich vlivů. Zde popisujeme náhled na nejčastější mimořádné situace.

A) Nepříznivé počasí

Meteorologické podmínky mohou mít významný vliv na bezpečnost letového provozu. Patří sem:

• Silné bouře a turbulence,
• Sněhové bouře a ledové podmínky na ranveji, mrznoucí déšť,
• Hustá mlha snižující viditelnost,
• Silný boční nebo nárazový vítr, který znemožňuje bezpečné přistání,
• Jiné meteorologické či biologické události jako jsou různé druhy písečných bouří, sopečné erupce a následná hustá kumulace prachových částic v ovzduší či hustá kumulace létajícího hmyzu apod.

V takových případech je prioritou a zároveň povinností leteckých přepravců bezpečnost cestujících a posádky. Letecký přepravce tak může v rámci zachování bezpečnosti letadla odložit či zrušit samotný let nebo může odklonit letadlo v průběhu letu na jiné bezpečné letiště. Odložení či zrušení odletu pak může letecký přepravce učinit i s předstihem, pokud je vysoká pravděpodobnost dané mimořádné situace v době odletu či příletu nebo v průběhu samotného letu. Stejně tak je kapitán letadla oprávněn přerušit průběh přistávání v jakémkoliv momentu přiblížení a odklonit letadlo na jiné letiště. V těchto případech pak nevzniká jakýkoliv nárok na kompenzaci ze strany letecké společnosti, a to ani v případech, kdy například jiná letadla v daném časovém úseku přistávala či odlétala. 

B) Omezení letového provozu

Co je letový prostor. Přestože při pohledu na oblohu máme pocit, že je nebe prázdné, letadla mohou létat kdekoliv a jakkoliv, není tomu tak. Každý let je pečlivě plánován, a to jak z pohledu času, tak z pohledu trasy či letové hladiny. Veškeré popsané faktory ovlivňuje nepřeberný počet vlivů, jako je například počasí, počet letadel v daném leteckém koridoru, uzavření některých částí letového prostoru (například vojenské účely), ale i počet zaměstnanců v dané zemi pracujících na dohledu letového provozu v daném čase nebo počet zaměstnanců u pozemního personálu daného letiště v daném čase. 

Letecké společnosti se tak musí řídit rozhodnutími řízení letového provozu či letišť, které může nařídit změnu letového plánu, odložení odletu nebo dokonce zrušení letu. Příkladem může být přetížený vzdušný prostor, nutnost poskytnout prioritu jiným letům, nebo bezpečnostní omezení v daném regionu. Pokud je důvodem zpoždění letu nebo zrušení letu rozhodnutí letového provozu či letiště, letecká společnost nenese odpovědnost a není povinna vyplatit kompenzaci v takovém případě. Tato omezení pak mohou být i na trase letu, které cestující nemá možnost jakkoliv zjistit, jelikož na jeho příletovém i odletovém letišti žádný viditelný problém není. Příkladem je například stávka letového dozoru nad územím Francie, kdy cestující má naplánovanou cestu z Prahy do Madridu. všude je vše v pořádku, přesto letadlo sedí několik hodin na zemi na jednom z daných letišť a čeká, až stávka pomine nebo až mu bude umožněno letět v rámci výrazně sníženého počtu možných přeletů nad územím Francie. 

C) Stávky

V oblasti nároků kompenzací v důsledku stávkové činnosti se na nárok kompenzací nahlíží následovně. V případě, kdy se stávky aktivně neúčastní přímo zaměstnanci letecké společnosti (například palubní personál či piloti), povinnost kompenzovat takové situace letecký přepravce nemá. Tedy stávky zaměstnanců letišť, dispečerů letového provozu, pozemního personálu nebo pracovníků bezpečnostních kontrol nejsou kompenzovatelné přes to, že mohou způsobit rozsáhlá zpoždění či rušení letů. Jelikož se nejedná o zaměstnance letecké společnosti, přepravce tak nemůže tyto situace ovlivnit a nevzniká nárok na finanční kompenzaci.

D) Bezpečnostní hrozby

Letecké společnosti stejně jako kdokoliv jiný, musí respektovat veškerá aktuální bezpečnostní opatření či hroby a s tím spojené předpisy či omezení. Pokud například dojde k bombové hrozbě, narušení letu, nástupu či výstupu neukázněným cestujícím nebo jinému bezpečnostnímu incidentu, může dojít k opoždění nebo zrušení letu, avšak letecká společnost za tyto situace nenese odpovědnost. Stejně tak například odklonění letu v důsledku zdravotní nevolnosti některého z pasažérů a následném zpoždění díky této události nemá povinnost letecká společnost kompenzovat. Jedná se o mimořádnou okolnost, kterou nemohla letecká společnost nijak ovlivnit. 

E) Technické potíže způsobené vnějšími faktory

Nejčastější příčinou vnějšího poškození je střet s ptákem (tzv. "bird strike") či jiným živočichem. Může se ale také jednat o poškození v důsledku neočekávaného předmětu na letištní dráze -  i toto se stává. Pokud tedy letadlo utrpí poškození díky externím vlivům nebo vniknutím cizího předmětu do motoru, letecká společnost není zodpovědná za následné zpoždění nebo zrušení letu.

Výše jsme popsali jednotlivé potenciální mimořádné okolnosti. Jak toto ale vstupuje do samotného nárok na kompenzaci? 

Zde je přehled podmínek, které je třeba splnit, aby nárok na kompenzaci byl uznatelný:
A) Zpoždění v místě příletu nad tři hodiny oproti původně plánovanému času příletu. Zde je zásadní kromě faktoru času, zpoždění v cílovém letišti! Tedy nikoliv dosažení tří hodin zpoždění na odletu a ani zpoždění tří hodin například při přestupu. Pokud sice byl první let zpožděn o 3 hodiny, ale cesta pokračuje dál dalším letem, který byl stihnut, nebo byl leteckou společností nabídnut jiný let do stejné cílové destinace a přílet tak do posledního místa příletu byl pod tři hodiny, pak nárok na kompenzaci nevzniká. Důležitý je také aspekt do jakého momentu se počítá délka zpoždění. Dle soudních upřesnění se jedná o čas otevření dveří letounu. Tedy, pokud dveře letounu byly otevřeny v čase 2h59m, let nedosáhl zpoždění tří hodin, a to i přes nezpochybnitelný fakt, že v takovém případě nebyl cestující schopen se z letounu dostat před daným časovým limitem.

 
Dalším důležitým aspektem je logika výpočtu zpoždění 3 hodin. Jak se zpoždění počítá?
I přes splnění podmínky zpoždění tří hodin v cílové destinaci tato podmínka ještě nemusí být splněna... Jak je toto možné? Jedná se o soudní judikát, který významně upravil pohled na dosažení daného časového milníku. Dle daného judikátu se totiž od celkového zpoždění odečítá čas způsobený mimořádnou okolností! Je tedy zásadní zjistit, zda toto zpoždění vzniklo kompletně vinou letecké společnosti, nebo zda část zpoždění byla způsobena mimořádnými okolnostmi. Všechny mimořádné okolnosti se odečítají od celkového zpoždění. To znamená, že pokud například:

• Let měl celkové zpoždění 3 hodiny a 30 minut,
• 40 minut bylo způsobeno omezením letového provozu,
• Výsledné zpoždění, za které může letecká společnost, je pouze 2 hodiny a 50 minut.

V tomto případě nárok na finanční kompenzaci nevzniká. 

B) Let operuje letecká společnost mající sídlo v EU, nebo let začíná na letišti v EU. V jiných případech nárok na kompenzaci dle evropské legislativy nevzniká. Může se stát, že v dané lokalitě platí jiná legislativa, dle které je možné nárokovat po letecké společnosti kompenzaci, nejedná se ale o evropskou legislativu, která je v naší oblasti nejvíce známa. Jiná legislativa pak nemusí mít shodná pravidla, tedy nemusí se jednat o finanční kompenzaci a zároveň se může jednat o jiné hodnoty případných kompenzací. Stejně je také třeba ověřit si, kdo je operující letecká společnost. To že například nakoupí cestující letenky na portálu Lufhthansy ještě automaticky neznamená, že let provozuje společnost Lufthansa. Může se jednat o tzv. codeshare let, kdy je prodáno pod jedním subjektem, ale let operuje letecká společnost nemající sídlo v EU. Konkrétní příklad, cesta New York - Frankfurt nakoupen skrze portál Lufthansa, operátorem letu je ale United Airlines, nárok na kompenzaci v daném případě nevzniká, nebyla splněná podmínka B).

C) V případě kdy se jedná o cestu s více lety, musí být splněna podmínka A) a zároveň aby bylo možné žádat kompenzaci za všechny dotčené lety, musí být pod jedním rezervačním číslem letecké společnosti. Pokud tomu tak není, nahlíží se na lety samostatně. Rezervace přeprodejce (kiwi, gotogate, pelikan apod.) není rezervace letecké společnosti, je třeba si toto pohlídat. 

Řešení nároku kompenzací je komplexní činnost, kdy do případného nároku vstupuje vysoký počet proměnných, ve většině případů se jedná o komplikované dokazování a skládání všech dostupných informací. Je tedy třeba si uvědomit, co vše do dané problematiky vstupuje a ověřit si, že v případě Vašeho letu nebyla některá z výše popsaných situací do Vašeho případného nároku promítnuta a nárok na kompenzaci tak nemusí být oprávněný.